Digitální hra

Většina z nás, dětí, dnes nosí v kapse mobilní telefon a sem tam ho vytáhneme, abychom si zahráli nějakou hru. V minulosti tomu nebylo jinak, akorát se místo mobilů nosívali malé digihry. Tu svou nám půjčil Tomášův taťka a pověděl nám něco o tom, jak si s ní jako dítě hrával.

Rozhovor s Romanem Kadlecem

Jak dlouho hru vlastníš a kde jsi k ní přišel?

Hru mám už asi 37 let, koupil jsem ji tenkrát za 100 korun od jednoho kamaráda. Žádné takové hry tady v ČR, vlastně ČSSR tenkrát nebyly. Až po nějaké době, odhaduji asi rok, nebo dva se začaly objevovat stejné hry, jen s motivem vlka z pohádky Jen počkej! Asi to k nám přišlo z Ruska, tedy tenkrát ze SSSR, ale já ji měl ze západu 

Co je principem hry?

Princip hry spočívá v tom, že Micky Mouse sbírá do košíku vejce, které se kutálejí z kukaní čtyř slepic a nesmí žádné spadnout na zem. Vy přepínáte pomocí knoflíků po stranách hry polohu košíčku, do kterého padají vejce. Když vám tři vejce spadnou, prohráli jste. Pokud nasbíráte 200 vajec, spadlé vejce se vynulují.

Jaký je Tvůj osobní rekord v nasbíraných vejcích?

Určitě přes 1000, myslím, že hodně přes 1000. Možná 2000. Už si to nepamatuji. Pamatuji si jen, že prvních 5 vajec padalo po jednom, a pak vždy alespoň po dvou téměř současně. A před dosažením každé další stovky se to postupně zrychlovalo. Před dosažením 1000 to bylo už opravdu hodně rychlé, a po 1000 začalo padat po jednom vejci... To byla vždycky velká úleva 

Znáš nějaké další podobné hry?

Ano, děda mi pořídil ještě jednu, ta už byla z obchodu. Ale u nás to k mání nebylo, děda jezdil do Německa, protože tam měl sourozence, koupil mi ji tam. Byla s potápěčskou tématikou. Možná proto, že už tenkrát mě zajímalo potápění. Ale jako Micky Mouse mě už nechytla. I když byla trojdílná, jako tři hry v jedné. Už to nebylo ono.

Co bude s hrou dál?

Rozhodně ji nechci vyhodit, vypěstoval jsem si k ní citový vztah . Takže po jejím z mrtvých vstání a návratu z výstavy se s ní nějakou chvíli ještě potěším, zkusím vyprovokovat děti k překonání rekordu a pak zase asi nejspíš skončí na nějaké další období ve skříni, než si na ni zase někdo vzpomene. Jen aby ji budoucí nálezce uměl ovládat. Přeci jen to není dotykový barevný displej, se softwarem chytrého telefonu, ale jen tlačítky ovládaná figurka na monochromatickém displeji.....

Zpracoval Tomáš Kadlec